Díl, kdy jsme se začali bát

Založil BeeSee, 11 Květen, 2016, 10:09:24

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

BeeSee

   Čas letí jako bláznivý... zpíval kdysi jeden tuzemský chovatel slavíků. Stejně tak letí i komiksové sérii Živí mrtví. Doba, kdy se svět změnil se je už spíše jen mlhavou vzpomínkou a současná realita je krutější, než jsme si kdy dokázali představit. O tom, že se vše změnilo jsem psal už nesčetněkrát. Říká se, že jen silní přežijí, ale otázkou je ,,Co je to za lidi?" Není vůbec podstatné co byli předtím, ale jací jsou nyní. Po tom všem, co jsme si s hrdiny téhle série prošli máme opodstatněný důvod přemýšlet o jejich zdravém rozumu. A nejen jejich, ale úplně všech, kteří se pohybují po zemi. Zcela oprávněně máme Důvod se bát! Nejenže ten, kdo se bojí nesmí do lesa, ale také by neměl do měst, ze kterých zbyly jen trosky a ulicemi se procházejí slintající mrtvoly, které jsou schopny jen základních pudů. A hlavně mají hlad. A jak známo, hlad je pěkná svině. Jenže na tohle všechno si dříve nebo později jednoduše zvyknete. Musíte. Mnohem horší jsou ti, kterým ještě funguje mozek - lidé. Sedmnáctá kniha série je svým způsobem zlomová a scénárista Robert Kirkman přitvrdil více než kdy předtím.

Zapomeňte na Guvernéra. Byl to sice tvrdý a nelítostný chlap, ale určitě nebyl tím nejhroznějším lidským monstrem, které postapokalytický svět svěřil. Nová hrozba se jmenuje Negan. Zatím jsme o něm jen slyšeli a už tohle se nám vůbec nelíbilo. Vlastně jsme ani nevěděli, jestli to není nějaký nový typ městské legendy. Novodobá báje, která vznikla ve světě chodících mrtvol. Hrůzná historka o chlapovi bez emocí a strachu, který se svým oddílem věrných prochází troskami světa a rozsévá zlo. Jestli se jeho jménem nezaštíťují ti, kteří se ze současné situace snaží vytřískat co nejvíc. Jenže, není... Negan existuje a je ještě horší, než jsme slyšeli. Na vlastní kůži se s ním setká i skupina vedená jednorukým Rickem. A rovnou vám říkám, že tohle setkání nedopadne dobře. Robert Kirkman ho nutně musel pojmout tak, aby ve svých čtenářích vzbudil emoce. A jak probudit emoce ve světě plném mrtvol? Tam, kde jsme si už zvykli skoro na vše? Jedině přidáním dalších mrtvol... z řad těch, které jsme si oblíbili. A pokud jde o způsob smrti, tak se vyřádil nejen Negan, ale i Kirkman s kreslířem Adlarem. Tu scénu si jednoduše bude pamatovat.

Je to třeba jako s chilli. Začnete u kečupu ze supermarketu, na kterém je napsáno, že je pálivý. Jenže není. A pokud náhodou jo, tak si na něj rychle zvyknete. Pokračujete přes chilli omáčky nejrůznějších druhů, pěstujete papričky a počet jednotek kapsaicinu neustále zvyšujete. Jednoduše si zvyknete na to, že vám hoří hrdlo i vnitřnosti, a aby jste zvýšili pocit vlastního masochismu hledáte další chilli zabijáky. Takhle je to i s Živými mrtvými. Může nás ještě něco překvapit? Kolik smrti jsme v tomhle komiksu vlastně viděli? Kolik hlavních postav už hodilo životu mávačku? Vsadím se, že jste už zažili pocit, kdy jste si nějakou z nich oblíbili a pak udělal Kirkman bum-bác, obrátil jí hore kopýtkama... a jednoduše se šlo dál. I on totiž musí přitvrzovat. Jinak by se z téhle krvavé masírky stala nudná a rutinní záležitost. Trošku to připomíná ty všemi haněné nekonečné televizní seriály, které mnozí pokládají za velvyslance konzumního zla, ale zároveň je vlastně znají. Když tvůrci v takovémto seriálu nějakého herce nebo jeho postavu dokonale vyždímají, prostě ho nechají umřít nebo odstěhovat se na jinou planetu. Přijde někdo nový, který vám na začátku nepůjde pod vousy, ale časem si na něj zvyknete a přijmete ho. Hlavně si neuvědomit, že z postav, které vám byly představeny na začátku, zbylo už jen notně ohlodané torzo. Tohle je totiž taky jeden z důvodů se bát.

A zdaleka není jediný. Kirkman pracuje s dávno osvědčenými koncepty, jen je jednoduše zabalil do hávu, který na první pohled nepůsobí tuctově a lahodí oku žánrových fanoušků. Vypráví nám osudy klanu, který stvořil a se kterým si dělá co chce. Když už to vypadá, že bude nuda, že se vše ustálilo a je čas okopávat záhonky a pěstovat vlastní bio produkty, přijde ono zmíněné bum-bác. A začínáme od znova - nové postavy a nový nepřítel. Ze čtenářů se tak stávají zombíci, kteří místo masa prahnou po dalším pokračování. Po další porci brutality, která musí být nutně silnější než ta předtím, a která vám obrátí kalhotky naruby. Zvesela se tak pokračuje v závislosti, kterou doktor Kirkman umně dávkuje a sestřička Adlarová opatřuje jeho recepty vizuálně podmanivým štemplem. Vlastně by jste se měli začít bát, jestli už místo dalšího krásného opojení jen neslintáte nad dalším dílem série jako Pavlovovi psi. Akorát, že tohle sedmnácté BUM-BÁC je kurva povedené!

Živí mrtví #17: Důvod se bát
Scénář: Robert Kirkman Kresba: Charles Adlard
Crew / 2016








Rychlá odpověď

Upozornění: do tohoto tématu bylo naposledy přispěno před 90 dny.
Zvažte prosím založení nového tématu.

Jméno:
E-mail:
Ověření:
Please leave this box empty:
Zadejte znaky zobrazené na obrázku
Poslechnout obrázek / Požádat o jiný obrázek

Zadejte znaky zobrazené na obrázku:


Zkratky: stiskněte shift+alt+s pro odeslání nebo shift+alt+p pro prohlédnutí


+-Komiksový kalendář

Powered by EzPortal