Další ušákovo putování krajinou

Založil BeeSee, 23 Březen, 2016, 16:49:50

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

BeeSee

23 Březen, 2016, 16:49:50 Naposled upraveno: 23 Březen, 2016, 16:59:28 od BeeSee
    Je to až neuvěřitelné, ale vyšla další kniha ušatého ronina Usagi Yojimba. Jubilejní - pětadvacátá, s názvem Hon na lišku. Stan Sakai rozhodně neubírá na plynu a i po tolika pokračováních dokáže čtenáře fascinovat a vtáhnout do děje, který se odehrává v období Edo. Putování hlavního hrdiny krajinou zdaleka nekončí a soustavný příval dobrodružství Usagiho i jeho blízkých nabízí vždy něco nového. Už dávno se dá slušně tipovat jak se Usagi v nastolených situacích zachová, přesto je minimální šance, že by se čtenář nudil. A když je té dušínovské ušákovy dobrosrdečnosti přespříliš, máme tady ještě pořád postavy jako například Gen, který má negativních vlastností na rozdávaní, ale přitom je to pořád ten dobrý. Navíc Usagi je sice ztělesněná dobrota, ale když dojde na lámání chleba ze soků stoupají bubliny s lebkami. Máme tady samozřejmě i čistě záporné postavy, které jsou prohnané a nebezpečné. Takové přeci potřebuje každý velký epos. I tento povahový koktejl je jednou z ingrediencí, které opakovanému menu servírovaném Stanem Sakaiem neubírá na chuti. Je povznášející setkat se s autorem, který po mnoha v podstatě podobných příbězích nezačíná nudit, ani se opakovat. Ruku na srdce, milí čtenáři, jak často se vám tohle stává?

Aktuálně vydaný Hon na lišku přináší sedm kapitol, které jedou na dávno známých vlnách. Přitom jednotlivé Usagiho knihy mají svou vnitřní atmosféru. Zatímco v minulé knize Návrat temné duše stránkami prosakovaly hororové a temné náměty japonských mýtických legend, zde jsou na pořadu dne opět samurajské meče a bojové akce. Sice úvodní Kitsune gari (Hon na lišku) by se s klidem vměstnal právě do minulé knihy, protože dvojici cestovatelů na jejich pouti velmi poškádlí démonické lišky podvodnice, které dokáží měnit podoby. Respektive proženou Gena, kterého od Usagiho na několik chvil rozdělí nešťastná náhoda. V následující dvoudílné Sakuře se zase podíváme do světa hráčských doupat, hazardních závisláků a majitelů heren, kteří jsou kolikráte prohnanější, než nějaká tuctová magická liška. Usagi se rozhodne pomoci lidem v nesnázích a spolu s Genem nechají pořádně promluvit katany. Sakura je japonským příběhem podle otřepaného mustru: přišel - viděl - zvítězil, ale díky umění Stana Sakaie vyprávět to vlastně vůbec nevadí. Čtenář se doslova vcítí do chlupaté kůže s dlouhýma ušima a stejně jako hlavní hrdina, dostane chuť lumpům z hráčských doupat rozhodit jejich bambusové sandály. Donašeč je příběh, který se cyklicky odehrává v každé době. Je úplně jedno jestli to je feudální Japonsko nebo tenhle náš Absurdistán tady a teď. Šmejdi, kteří se z každé situace snaží vytřískat co to jde a přitom podvést každého na koho narazí tu byli, jsou a budou. A lovci odměn se takovými pochybnými týpky díky jejich povolaní setkávají celkem často. V tomhle příběhu dvě hlavní postavy knihy nenarazí jen na tohoto podvratného živla, ale taky na jednoho starého známého, kterému se říká Toulavý pes.

Následující příběhy se odehrávají Usagiho samotářské režii. Vše odstartuje Saya neboli pochva meče, což je v kraťas přeměněný šermířský souboj, který vznikne na základě starých samurajských tradic. A my čtenáři dobře víme, jak se umí Usagi v takovýchto soubojích ohánět. Oproti tomu další krátký příběh nazvaný Žebrák je v ryzí historický špionážním thriller, v němž na té špatné straně stojí agent konfident. Takovým se v době, kdy se příběh odehrává říkalo Metsuke. Podle slovního vzorce Me = oko a Suke = použít. Tyhle používače očí zaměstnávali všichni páni, včetně vládních, kteří chtěli vědět co se v jejich kraji šustne. Důmyslně maskovaný agent prochází vesnicemi a sbírá informace, které pro někoho mohou mít cenu zlata. Hlavně způsob jakým mu spolupracovníci dávají na vědomí, zda pro něj informace mají nebo ne, stojí za přečtení. No, zkuste před takovým pracovníkem jen pronést, že na Šóguna serou mouchy... V Pevnosti Usagi narazí na další starou známou - Chizu. A když je tam ona, nemohou chybět ani zahalení bojovníci zvaní Neko ninjové. Ano, ušák se zase zaplete do boje o moc. Sice se mu z jedné šlamastiky povede vysekat, ale jak později zjistí šlo jen o malou bitvu v hodně velké a nekončící válce. Samurajský kodex je navíc něco, co ne každý středoevropan skousne bez výhrad. Závěrečný Psanec zase dostane do hry Gena a Toulavého psa. O Genovi je už známo, že pod svou hamižnou a protivnou slupkou je v podstatě fajn chlap. Tohle se projeví i v poslední kapitole knihy, která míří rovnou pod nosorožčí kůži lovce odměn.

Ani pětadvacátá kniha Usagiho své fanoušky nezklame. Stan Sakai neztrácí šťávu a čtenáře nechává nahlédnou do dalších pozoruhodných zákoutí květnatého příběhu. Atmosférická směs, kterou namíchal už před lety je pořád třaskavá a vzrušující. A co víc by si čtenář téhle série měl přát, že?

Usagi Yojimbo #25: Hon na lišku
Scénář a kresba: Stan Sakai
Crew / 2015





Rychlá odpověď

Upozornění: do tohoto tématu bylo naposledy přispěno před 90 dny.
Zvažte prosím založení nového tématu.

Jméno:
E-mail:
Ověření:
Please leave this box empty:
Zadejte znaky zobrazené na obrázku
Poslechnout obrázek / Požádat o jiný obrázek

Zadejte znaky zobrazené na obrázku:


Zkratky: stiskněte shift+alt+s pro odeslání nebo shift+alt+p pro prohlédnutí


+-Komiksový kalendář

Powered by EzPortal