Maďarský képregény I. Zórád Ernő 1/2

Založil kemen, 17 Leden, 2016, 15:31:55

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

kemen

17 Leden, 2016, 15:31:55 Naposled upraveno: 02 Leden, 2018, 23:37:34 od kemen
Než se vrhneme na ukázky z děl maďarských tvůrců, zopakujme si několik faktů z historie maďarského komiksu v druhé polovině 20. století.
Po protikomunistickém povstání v Maďarsku v roce 1956 tamější komunisté poněkud povolili ve své tvrdé linii, což se promítlo i do komiksu. Po vzoru americké komiksové řady Classic Illustrated zde začaly vycházet takzvané adaptované komiksy, coby propagace ,,skutečné literatury" a ,,bezpečnou četbu pro mladé lidi. Černobílé kreslené adaptace známých románů (kromě historických témat se prosadily i klenoty dobrodružné a sci-fi literatury) vycházely v nejrůznějších periodikách, kromě pionýrských časopisů i například ve známém křížovkářském magazínu Füles, který vychází od padesátých let dodnes. V osmdesátých letech se nejzásadnější původní čb verze dočkaly kolorování a vydání v samostatných albech.
Lví zásluhu má na tom jediný muž. Tibor Cs. Horváth (1925-1993), původně pracovník ministerstva kultury, který je podepsaný pod mnoha komiksovými scénáři pro ty nejlepší z maďarských výtvarníků. Kromě Ernő Zóráda  to byli i Paul Korcsmáros, Imre Sebők, Sándor Gugi , Attila Dargay a Attila Fazekas. Tím ale jeho úloha zdaleka neskončila. Postupem času se stal velkým komiksovým propagátorem a manažérem, který dokázal prosadit svou vlastní produkci i do časopisů a novin sousedních států, kromě Československa i do Polska, NDR i Jugoslávie. Je na něj vzpomínáno jako na opravdového maďarského džentlmena, který provázen tlumočnicí objížděl jednotlivé redakce osobně. Po roce 1990 se jeho komiksové impérium zúžilo pouze na Attilu Fazekase. Korcsmáros a Sebők zemřeli, Zórád a Gugi odešli do důchodu. Dargay se začal věnovat pouze animaci.  V roce 1993 Tibor Cs. Horváth neunesl ztrátu své výsadní komiksové pozice a spáchal sebevraždu. Jeho role je dnes vnímána jako nejednoznačná, sice pomohl vybudovat v Maďarsku silné komiksové zázemí, ale jeho scénáristická nadvláda a nadprodukce zejména po pádu komunismu velmi ztížily vznik původních a moderních maďarských komiksů.   

JarKH / kemen




ZÓRÁD Ernő  (1911-2004)




Bezesporu nejtalentovanější maďarský umělec, malíř, grafik, ilustrátor a komiksový kreslíř své generace, jehož tvorba směle snesla srovnání s evropskou špičkou šedesátých až osmdesátých let. Kromě malování hrál na klavír a velmi dobře zpíval. Byl velmi dobrý vypravěč a napsal i několik knih.

Narodil se v rodině zchudlého šlechtice. Jeho rodina po vzniku Československa v roce 1918 opustila Nitru a přestěhovala se do Budapešti. Svůj vynikající talent pro kreslení zúročil v letech 1927-29. Zpočátku se věnoval hlavně obrazům - pro barona Egona Wallburga maloval koně a lovecké výjevy. Po druhé světové válce začal pracovat jako grafik a karikaturista v různých novinách a časopisech.
Záhy byl konfrontován s komiksem, ale zpočátku o něm neměl příliš valné mínění. Při jeho tvorbě dle vlastních slov ,,trpěl a nenáviděl to", ovšem komiksová tvorba nabízela nezanedbatelný pravidelný příjem. Jeho uváděnou první komiksovou adaptací byla jeho adaptace Vinnetoua v roce 1957, ale první verze Plutónie vznikla už v roce 1954. Svůj odmítavý postoj ke komiksu změnil až v roce 1964, jeho díla do tohoto roku ve srovnání s jeho protější tvorbou připomínají spíše hrubé náčrtky. Stal se umělcem, který opovrhovaný žánr - komiks, povýšil na umění.
V jeho dílech najdeme dobrodružství, SF, detektivky, westerny či adaptace historických, vlasteneckých a romantických románů. Jeho doménou se stal zejména historicko-romantický komiks plný statečných důstojníků v uniformách, čarokrásných dívek a dam, malebných zámků a hradů, rychlých koní, lodí atd.
Spolupráci s Tiborem Cs. Horváthem ukončil v roce 1975, kdy mu už jeho scénáře přišly příliš svazující.
V sedmdesátých letech experimentoval s využitím techniky koláže a do svých komiksů začleňoval rytiny a fotografie. Podílel se na tvorbě diapozitivů a vytvořil i mnohé skvělé knižní ilustrace.

Nezanevřel ani na malbu - v roce 1980 zachytil na svých akvarelech technikou kvaše neopakovatelnou atmosféru Budínské bohémské čtvrti Taban (dnes Budapešť), která podlehla demolici ve třicátých letech, kterou maloval dle vlastních vzpomínek, starých skic a fotografií.
Jeho práce byly předvedeny na několika výstavách, získal i mnohá ocenění, v roce 2000 i Řád maďarské republiky. Virtuozita a dynamika z jeho tvorby nevymizela ani v pozdním věku. Zemřel ve věku 93, dne 8. dubna 2004, v Budapešti.
Za svůj život vytvořil více než 300 komiksů. Svá zásadní raná díla jako např. Vinnetoua či Plutónii, později přepracoval. Mnohá z jeho komiksových děl jím byla dodatečně kolorována a vydaná v osmdesátých letech v samostatných albech. Pro některé z nich vytvořil i celostránkové ilustrace a především ty bychom Vám chtěli postupně představit.

Pre fanúšikov maľby a nostalgie starých časov odporúčame navštíviť http://taban-galeria.blogspot.cz/2011/01/zorad-erno.html







PRELOŽENÝ NÁZOV: Cesta do Plutónie

ORIGINÁLNY NÁZOV: Utazás Plutóniába

SCENÁR: Zórád Ernő/Obručev V.A.

KRESBA: Zórád Ernő

TYP: FAREBNÝ
POČET STRÁN: 47


http://www.kocogel.info/index.php?topic=25166.0




Vladimir Afanasjevič Obručev (1863-1956) byl významný ruský geolog, cestovatel, paleontolog, zeměpisec a spisovatel. Hrdina Sovětského svazu a čestný předseda Zeměpisné společnosti SSSR proslul i jako vynalézavý popularizátor vědeckých poznatků, které se snažil přiblížit nejširšímu okruhu čtenářů ve svých cestopisných, dobrodružných a vědeckofantastických knihách, určených především mládeži. Kromě Plutonie je velmi oblíbený i jeho román Země Sannikovova (1926) s obdobnou zápletkou, který byl v roce 1973 dokonce zfilmovaný a běžel i v našich kinech. V. A. Obručev napsal svůj příběh o podzemním světě Plutonie obývaném pravěkými zvířaty již v roce 1915, knižně byl však vydán až roku 1924.
V předmluvě prvního knižního vydání Obručev uvádí, že do roku 1915, kdy napsal Plutonii, znal jen dvě díla popisující místa, kde se do dnešních dnů zachoval pravěký svět - Cestu do středu Země Julese Verna a Ztracený svět sira Arthura Conana Doylea. Sám však shledával tyto dva romány v určitých místech chybné. Rozhodl se napsat vlastní příběh s touto tématikou a domnělých chyb se vyvarovat. Vznikla románová fantasie o podivuhodném putování do nitra zeměkoule, opírající se o dvě stě let starou představu, že naše zeměkoule má vnitřní dutinu, dokonce s vlastním malým sluncem uprostřed. Po prvním vydání dostal autor od svých čtenářů mnoho dopisů, v kterých se ho zcela vážně ptali, proč nejsou vysílány další expedice k prozkoumání podzemního světa - Plutónie. V dalších ruských vydáních této knihy musel proto V.A.Obručev podrobně vysvětlovat, že k cestě do Plutónie, kterou tak barvitě vylíčil, nikdy nedošlo a dojít nemohlo a že vůbec ani v Arktidě, ani jinde na povrchu zemském není žádný podobný otvor, jímž by bylo možno sestoupit do zemského nitra. A že v zemském nitru neexistuje a nemůže existovat onen podivný, s povrchu zemského už dávno vymizelý, svět minulých geologických dob. Plutónie se stala po svém vydání hitem a v následujících letech byla přeložena do několika jazyků.

Některé zdroje uvádějí, že posloužila i jako jedna z inspirací pro film Karla Zemana Cesta do pravěku.



V Československu vyšla Plutonie několikrát pod hlavičkou různých nakladatelství. Poprvé v roce 1941 pod názvem Zázračná země - Podivuhodné putování do nitra zeměkoule (nakl. L. Mazáč). Poté román roku 1951 vydalo nakladatelství Práce v edici Románové novinky pod názvem Plutonie. Na Slovensku román vyšel roku 1955 a 1957 v nakladatelství Smena jako Plutónia. Nejvíce je ceněno vydání velkého formátu s černobílými i barevnými ilustracemi Zdeňka Buriana Plutónie (nakladatelství SDNK roku 1956 a 1961) a pak poslední vydání z roku 1970 - Plutónie (nakl. Albatros) v edici KOD Knihy odvahy a dobrodružství pod číslem 113 opět s čb pérovkami Zdeňka Buriana.
Přesto by zřejmě knižní Plutónie dnes skončila zapomenutá v policích knihoven našich dědečků, nebýt toho, že v roce 1980 začal časopis Sedmička pionýrů otiskovat maďarskou komiksovou adaptaci tohoto románu. Scénář Tibor Cs. Horváth, kresba Imre Sebök. Původní čb verze pochází z roku 1977. V té době jsme netušili, že existuje ještě dřívější verze od Ernö Zóráda z roku 1954 jeden z jeho vůbec prvních komiksů. K té se v roce 1981 vrátil, překreslil a vydal v čb v časopise Füles. V roce 1983 ho vydal v kolorované verzi, doplněnou o celostránkové ilustrace a právě ta je vám tu dnes předložena.












PRELOŽENÝ NÁZOV: Návrat na Zem

ORIGINÁLNY NÁZOV: Visszatérés a Földre

SCENÁR: Horváth Cs. Tibor / Lundwall Sam Jerrie

KRESBA: Zórád Ernő



TYP: FAREBNÝ
POČET STRÁN: 28

http://www.kocogel.info/index.php?topic=22208.0


V roce 1981 vystřídal v Sedmičce špionážní opus Tajné poslání další maďarský komiks, tentokrát ryzí sci-fi Návrat na Zemi. Jistě jsem nebyl sám, který ho při premiéře celkem prožíval. Bohužel spoustu věcí jsem o něm tehdy netušil. Například že je komunistickými cenzory týranou redakcí Sedmičky brutálně zkrácen o 37 obrázků v různých fázích děje, mnoho ostatních je retušováno a upravováno, objevují se na nich postavy, které tam dříve nebyly. Vadily robotické krásky, vdavekchtivá ošetřovatelka, světa vlády chtivý šílený vědec i číslo obrázku, které by mohlo evokovat připomínku srpnové invaze z roku 1968. Zvlášť museli kroutit hlavou bratři Slováci, tento seriál u nich vyšel komplet v podobě černobílých stripů deníku Smena v letech 1976-77.
Nadšení pro tuto komiksovou adaptaci (první čb verze časopis Füles 1974) mě plně opustilo, jakmile se mi dostala do ruky původní novela Nic pro hrdiny, která vyšla ve sbírce Pozemšťané a mimozemšťané, nakladatelství Svoboda 1981. Připomínám, že tehdy vycházelo scifi velice málo, každá sbírka (zvláště od západních autorů) byla vymodlenou záležitostí a povídky v ní se staly u nás legendou, viz třeba nezapomenutelná sbírka Vlak do pekla v sešitové edici Karavana.
Ale v tomto případě, jindy velice pietní a původní předlohu respektující, Tibor Cs. Horváth totálně přeoral děj a hlavně charaktery hrdinů, takto znásilňovat originál si dnes dovolí pouze hollywoodští scénáristé...
Tento příběh totiž není v žádném případě určen bezelstným mladým čtenářům. Takže žádná objevitelská výprava, ale přílet vojenské invazní flotily. Nedobrovolný dobrovolník určený k průzkumu vojín Bernhard Rordin je pomenší obtloustlý kníratý čtyřicátník. Zbabělý, protivný a zlomyslný, ale s úžasnou schopností přežít. Robot Robodruh je ještě zbabělejší šestinohý otravný politruk, který na něj neustále chrlí nejrůznější reklamy a pokouší se z něj vyrazit poslední peníze. Ústřední  mozek... Ale víte co, přečtěte si originál, spolu s druhým (taktéž výborným) dílem Bernhard dobyvatel vydalo nakladatelství Triton v roce 2004. Doporučuji.
Vraťme se ale ke komiksu - přistání v Praze, rozstřílení Golema a plavba na Nautilu se v originále nekoná, stejně jako indiáni. Ernö Zórád dal poslednímu a předposlednímu Mohykánovi Unkasovi a Čingačgúkovi vzhled indiánů prérijních, či ještě přesněji filmovo-mayovkových, což je sice efektnější, ale od Cooperova originálu úplně mimo. Kolorovaný originál ve formě samostatného alba vyšel v roce 1985. Pro nás ho transkomixoval v roce 2014 náš vzácný kolega JAROSLAV a snad se nebude zlobit, že odkaz na něj umístíme i sem.







PRELOŽENÝ NÁZOV: Mátoha v Ľubovni

ORIGINÁLNY NÁZOV: Kísértet Lublón

SCENÁR: Zórád Ernő / Mikszáth Kálmán

KRESBA: Zórád Ernő



TYP: ČB
POČET STRÁN: 28


http://www.kocogel.info/index.php?topic=25057.0



Kálmán Mikszáth (16.01.1847 Sklabiná, okr. Veľký Krtíš - 28.05.1910 Budapešť) - maďarský spisovateľ a novinár. Študoval na gymnáziu v Rimavskej Sobote, potom v Banskej Štiavnici, kde v r. 1866 maturoval. Vo viacerých svojich dielach čerpal námety zo Slovenska: Slovenskí rodáci, Čierne mesto, Posledný hradný pán, Mátoha v Ľubovni a i. A kto by nepoznal sfilmovanú verziu Mikszáthovho najznámejšieho diela Dáždnik svätého Petra? V roku 1958 ho v maďarsko-československej koprodukcii režírovali Frigyes Bán a Vladislav Pavlovič. Mikszáth prekypoval vrelou láskou k novohradskému ľudu, z ktorého vyšiel a ktorého vlastnosti a charakterové črty najdôvernejšie poznal a preniesol do svojho literárneho diela. Dobre poznal nielen život Balašovcov na modrokamenskom hrade, ale aj rodiny služobníkov pod hradom. V južnom Novohrade bol zase častým hosťom donátorky literárneho života a vzdelanosti dedinského ľudu, šľachtičnej Hermíny Verešovej-Benickej v jej kúrii, v Slovákmi obývanom Veňarci. V roku 1908 mu udelili najväčšiu literárnu poctu v Uhorsku - Veľkú cenu Maďarskej akadémie vied. Zomrel náhle, 28. mája 1910, v novohradskom Horpácsi na zápal pľúc.

O záhadnej postave kupca Kaspereka sa chýry niesli široko-ďaleko, pretože sa o ňom zmieňuje až v Norimbergu uhorský historik Matej Bel, ktorý o ňom píše, že ,,...je to človek podľa všeobecnej mienky nie čistého rázu, zahynul nečakanou smrťou. Sotva ho pochovali, ľudia ho videli v šatách, ktoré za živa nosil. A zdanie neklamalo, lebo pocestných aj za bieleho dňa zastavoval, trápil, robotníkov na poli napádal, domy podpaľoval a čo je neuveriteľné, aj so svojou ženou sa stýkal, vyberal pohľadávky u dlžníkov a veriteľom splácal dlžoby. Došlo to tak ďaleko, že mŕtvolu vyňali z hrobu, sťali jej hlavu a spálili. Neviem, či je to pravda alebo nie, no tvrdí sa, že z hlavy rýľom odseknutej krv sa liala potokom. Keď mŕtvolu, nie bez vplyvu babony, spálili, zlostná mátoha potrestala mesto novým požiarom. Mnohí sa domnievajú, že to sám diabol sa skrýval v ľudskej podobe a prenasledoval ľudí..." Odporúčam prísť do Ľubovne a zaklopať tam na bránu starého meštianskeho domu, kde sa zastavil čas a možno vám príde otvoriť sám pán kupec Kasperek. Zórád Ernő tam bol určite zaklopať niekedy v prvej polovici 70tych rokov a práve na základe rozhovoru s kupcom Kasperekom nakreslil svoju verziu príbehu, ktorá sa však len mierne rozchádzala s príbehom, ktorý nám vo svojej knihe prerozprával pán Mikszáth. A práve tento príbeh, ktorý bol prvýkrát uverejnený v 1976 v časopise Füles sme Vám zase predložili my, v slovenskom prevedení. 





PRELOŽENÝ NÁZOV: Poklad stříbrné flotily

ORIGINÁLNY NÁZOV: Az ezüstflotta kincse

SCENÁR: Orbán Dezső / Cs.Horváth Tibor

KRESBA: Zórád Ernő

TYP: FAREBNÝ
POČET STRÁN: 24
JAZYK: CZ


http://www.kocogel.info/index.php?topic=25916.msg303990#msg303990


Orbán Dezső sa narodil v roku 1882 v obci s príznačným menom Gyulapuszta. Po absolvovaní vidieckeho gymnázia zavŕšil svoje študijné roky ukončením Vysokej školy technickej v Budapešti. Stal sa spolupracovníkom mládežníckych listov ,,Az élet" (Život) a neskôr ,,Zászlónk" (Naša vlajka). Písal texty pre operety, divadelné hry, režíroval film. Od druhého po štvrté desaťročie dvadsiateho storočia bol výnimočne produktívnym tvorcom, písal hlavne romány pre mládež. V päťdesiatych rokoch sa odmlčal. Neskôr mu už vydali len jedinú knihu, v 1992 ,,Szent István barbárjai" (Barbari Svätého Štefana). Jeho diela spĺňajú typické očakávania násťročných chlapcov. Len ojedinele vynecháva moralizujúce poučovanie a v záverečných happyendoch dobrodružných príbehov vyzdvihuje vlastnosti hlavného hrdinu.
Sem patria aj romány: ,,Az ezustflótta kincse" 1920 (Poklad striebornej flotily), ,,Fiumei kaland" 1936 (Fiumské dobrodružstvo), ,,A fehér koráll" 1937 (Biely korál) a mnohé ďalšie. Jeho opusom magnum sa stáva F.D. 6438 (1939), vedecko-fantastický-špionážny román s hlavným hrdinom tínedžerského veku, zasadený do utopistickej spoločnosti, ktorá si prejde svojim zrútením a prechodom z postapokalyptického sveta do humánnejšieho a ,,pomalšieho" fungovania. Mimochodom, podľa stručného obsahu knihy mi ten svet pred zrútením výrazne pripomínal našu aktuálnu, silne pretechnizovanú spoločnosť, kde človek nič neznamená... Orbán Dezső umiera v Budapešti roku 1964.
Príbeh o hľadaní a vyzdvihovaní v mori utopených pokladov vychádzal prvýkrát v časopise Füles v rokoch 1971/72, o niečo neskôr, v roku 1985, ho v modifikovanom farebnom prevedení vydali v Ifjúsági Lapkiadó Vállalat spolu s príbehom ,,Titkos ővezet rejtéje" (Záhada tajnej oblasti) ako jedno zo samostatných zošitových vydaní komiksov, maďarských pokusov o komiksový integrál. V Československu bol príbeh v oklieštenej a premenovanej variante zverejnený v Sedmičke v rokoch... ale to už vám bližšie osvetlí kolega JarKH v článku priamo pri komikse... Knihu som nečítal, ale keďže sa na scenári podieľal veľkou mierou Cs.Horváth Tibor, tak predpokladám, že sa dej aj veľkou mierou odkláňa od svojej rovnomennej knižnej predlohy z pera Dezső Orbána. Dnes už samozrejme opisované technické vymoženosti a vynálezy vyvolávajú úsmev na tvárach, naša preelektronizovaná súčasnosť už v sebe nemá veľa verneovskej fantázie, skôr tej virtuálnografickej a tak je to príbeh opäť raz pre milovníkov starých Ábécéčiek či Elektrónov, v ktorých sa podobne ladené dobrodružstvá z pier a paliet Čechoslovákov často objavovali. Aj keď scenáristicky sú na tom jednoznačne lepšie tie ,,naše". Zórádová kresba je však špičková a zachraňuje Horvátha. Aj keď... ako sa tak budeme postupne prepletať jeho komiksami, a už aj teraz ich tu zopár máme, určite si všimnete podobností okien, tvárí, postáv z rôznych komiksov, ale možno to je len môj subjektívny dojem. Škoda len, že tomuto dobrodružstvu bolo prisúdených iba 24 strán...
Samotný dej sa zaoberá využitím vynálezu profesora Ákosa Bendeho pri hľadaní a vyzdvihovaní podmorských pokladov z vrakov lodí, ktoré sa potopili pri historicky známych udalostiach. A aby to nebolo len ,,suché" hľadanie, tak sa spoločne s hrdinami príbehu ponorme do slanej vody a trochu si ten konkurenčný, finančný, technický a špionážny boj pri získavaní cenností nedozerných hodnôt užime. Tentokrát v úplnej, len veľmi mierne modifikovanej verzii
;)


Pokračovanie Zórádovej témy Maďarský képregény I. Zórád Ernő 2/2




Maďarská komiksová tvorba


Zórádove kraťasy
Maďarský képregény II. Sarlós Endre
Maďarský képregény III. Sebők Imre

magnat


QueeJI

Výborně, díky. Takových informací a komiksů jen více!!!
--poz --poz --poz --poz --poz --poz
:.o :.o :.o :-// :-// :-// :oD :oD :oD :-)) :-)) :-))
Pojedeme zkratkou. Je to sice dál, zato horší cesta.


JAROSLAV

Vďaka za túto prácu. Kedysi ZÓRÁD Ernő a Imre Sebok patrili k mojej najobľúbenejšej  dvojke , keď takmer celé desaťročie  každý deň (okrem nedele) vychádzali ich komiksy v mládežnickych novinách Smena. Mimochodom pod "záštitou" SZM dokázali v tých novinách vyšli aj  mnou "vzkriesený" Rip Kirby a legendárny westernový hrdina Cisco.
                                                                          J.

vn

Taky moc díky. A souhlasím s Jaroslavem. Komiksy se daly najít v mnoha novinách i časopisech.
Dnes bohužel nic. A nebo je to slabota. Navíc to počítačové kolorování v Abíčku mě fakt dost znechutilo.

quetzalogg

Pěkná práce, kemen, tohle tu chybělo (myslím někoho, kdo umí maďarsky a nebojí se to použít)

Citace od: vn (Vlastik22) v 24 Leden, 2016, 13:08:43
Taky moc díky. A souhlasím s Jaroslavem. Komiksy se daly najít v mnoha novinách i časopisech.
Dnes bohužel nic. A nebo je to slabota. Navíc to počítačové kolorování v Abíčku mě fakt dost znechutilo.


Pravda. Máme neomezený přístup k zahraničnímu komksu, ale česká scéna je mrtvější než za komančů (a v některých případech je lepší se tvářit, že o nich ani nevíme). Ještě víc mi ale vadí zoufalý stav knižní a povídkové ilustrace. Nikde na dohled není nikdo, kdo by sahal aspoň po kotníky Krumovi, Vraštilovi, Burianovi, no prostě celé té partě z KODovek nebo Karavan

kemen

...mám pocit, že vcelku neoprávnene "zlízavam" smotanu len ja...  :-[ :-[ :-[  Kolega JarKH to v podstate oddrel skoro celé sám a ja som to len zákerne nahodil ;)

K tej domácej scéne... všetko so všetkým súvisí... neobmedzený prístup sa zdanil poklesom predaja a aj kvality periodík, ktoré sa kresbou, komiksom zaoberali či ešte zaoberajú... a tak sa všetko podriaďuje trhu, jeho veľkosti, možnému obratu... a potom je ťažké podporovať šikovných tvorcov... téma zložité a "zapeklité", rozoberané tu v niekoľkých topicoch z rôznych uhlov pohľadu...
Len sám Zórád nakreslil, namaľoval za 40-50 rokov produktívneho veku cez 300 komiksov a k tomu množstvo obrazov. Tie komiksy mu museli niekde vychádzať, inak by ich nekreslil, tzn boli periodiká kde sa týždeň čo týždeň komiksovalo, niekto by dnes musel nabrať odvahu či vlastné financie a pustiť sa do toho nezárobkového publikovania aby sa z jej časti mohlo možno stať to zárobkové, ale to je pri všetkých tých dnešných lákadlách asi "sebevražedný" projekt... aj s kresbou v knihách to bude o trhu, umelca treba zaplatiť a je jednoduchšie a lacnejšie knihu vydať bez pridanej hodnoty kresby (hoci to minimálne u tej mládežníckej musí mať vplyv na predaj...) a priznajme si aj, že väčšina z nás sa na komiksy "namotalo" v chlapčenskom veku a dnes je už trh plný iného typu zábavy pre mládež a mladistvých, hlavne tej virtuálnej... obrázky a obrazy sa hýbu a je ich všade dosť... načo čítať a namáhať hlavu, vytvárať si svoje svety a fantázie keď sa im ponúka už hotový produkt, a to skoro zadarmo, stačí prepínať, joystikovať či klikať... ale môže to byť len môj názor ;)

vn

Je to tvůj názor, ale bohužel až příliš blížící se pravdě. Hon za penězi je všude kolem.
Proč by noviny tiskly komiksy (ne že by v nich nebylo dost místa), když můžou přidat další bezduchou reklamu.
Sice ji nikdo nečte, ale prostor je zaplněný a prodaný.
Mám pocit, že tento marast by mohl změnit už jedině centrální příkaz.
Ukazuje se že kapitalistický systém nemá o podporu "menšin" zájem.
Zajímavé je jen to co sype, a nejlépe hodně. Smutné.

JAROSLAV

CitaceProč by noviny tiskly komiksy (ne že by v nich nebylo dost místa), když můžou přidat další bezduchou reklamu.

Presne z tohoto dôvodu v Košickom Večeri zastavili vydávanie kresleného seriálu Záhady starej kroniky, ktoré tam vychádzalo rok. Kreslil som ho podľa scenára svojho kamaráta Egona Niczkého , ktorý v tom čase robil v Mestskom archíve a jeho dej vychádzal z Košických príbehov a legiend s trochou primiešanej fantasy. Oficiálne ho prestali vydávať vraj, že nepriniesol želaný efekt (čo to asi je, dodnes neviem) a neoficiálne mi povedal jeden zmámy , že šéfstvo rozhodlo , že nebude platiť mne za komiks, keď tam dajú reklamu , tak budú brať peniaze oni. Tento šporovlivý duch doby tu na Slovensku prevláda doteraz, takže tu aj Verejné záchody a knižnice zatvárajú z dôvodu , že na seba nezarobia. Filmy netočíme, komiksy nevydávame, naši herci hrajú v Čechách a inde, proste jedna radosť. Ale ukazovatele ekonomiky máme skvelé. Takto to vyzerá , keď je všetko len o zisku. Keby sme tak rozmýšľali všetci , tak nejestvuje ani Kocogel , veď načo sa namáhať, keď na tom nezarobím...Ešte šťastie, že sme tu všetci takí "pošahanci."

Rychlá odpověď

Upozornění: do tohoto tématu bylo naposledy přispěno před 90 dny.
Zvažte prosím založení nového tématu.

Jméno:
E-mail:
Ověření:
Please leave this box empty:
Zadejte znaky zobrazené na obrázku
Poslechnout obrázek / Požádat o jiný obrázek

Zadejte znaky zobrazené na obrázku:


Zkratky: stiskněte shift+alt+s pro odeslání nebo shift+alt+p pro prohlédnutí


+-Komiksový kalendář

Powered by EzPortal