Blokičova pětka aneb postřehy vleže a na zádech

Založil Blokic, 21 Srpen, 2012, 20:25:33

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Blokic


Rip Kirby

Scénář/Kresba: Alex Raymond, Fred Dickenson / Alex Raymond, John Prentice

Trocha retra nikoho nezabije a v některých případech je to navíc velká zábava. Což je i případ Ripa Kirbyho, soukromého detektiva, jehož příhody mohli čtenáři louskat celou druhou polovinu 20. století. Jde o černobílý komiks s perfektně zvládnutou realistickou kresbou, hlavní hrdina je dokonalý sympaťák, na rozdíl od klasických literárních hrdinů detektivních románů tvrdé americké školy (Marlow, Archer a hlavně můj nejoblíbenější Travis McGee) to není žádný drsňák, spíš prototyp anglického gentlemana, dokonce nosí brýle (Superman koneckonců taky). A má i komorníka Desmonda, který zajišťuje humornou stránku příběhů. Kirby zdatně řeší všemožné detektivní příběhy, vždy úspěšně, a s ohledem na krátký rozsah jednotlivých epizod je to hodně zábavné čtení. Samozřejmě pro toho, kdo má rád detektivky, jinak o tomhle komiksu asi nemá moc smysl uvažovat.

Hodnocení: 4/5

Blokic


Alchymie

Scénář/Kresba: Richard D. Nolane / Olivier Roman

Dvoudílný komiks odehrávající se převážně v Paříži 19. století, kromě krátkého úvodu ze století čtrnáctého, v němž dojde ke zkáze templářského řádu, jehož poslední mistr Jacques de Molay v okamžiku upálení vyhlašuje pomstu francouzské koruně napříč věky a pokoleními. Následně už se čtenář seznámí s hlavním hrdinou (i když spíš ho děj tak nějak vleče s sebou, než že by byl ústřední postavou) Alexisem Lerougem, spisovatelem a novinářem, který se vlastně mimochodem ocitne uprostřed temného spiknutí. Tajemné Černé hábity plánují své politické vraždy, na stopě jim je Vidocq, bývalý kriminálník, jenž vybudoval známou detektivní agenturu Süreté. To vše je opředeno mystičnem a nadpřirozenými silami, zhmotňují se démoni z hlubin pekelných, využívají se netradiční policejní postupy (například takový výslech mrtvoly není žádný problém) a všechno v lehce akčním tempu spěje k úspěšnému konci, kde síly dobra zvítězí nad temnou stranou síly. Jako odpočinkové čtení to nemá chybu, je to ale zcela prvoplánová záležitost, která se za chvíli zcela vykouří z hlavy. Po půl roce jsem si to musel přečíst znovu, abych byl o ději schopen něco napsat, protože se mi to dokonale vykouřilo z hlavy. Kresba je líbivá, realistická, sem a tam experimentující s rozložením obrázků, na můj vkus tak nějak moc uhlazená. Kdo má rád tajemné mysteriózní příběhy, musí si bodík přidat, u mě za 3.

Hodnocení: 3/5

Blokic


Aslak

Scénář/Kresba: Hub a Fred Weytens / Emmanuel Michalak

Dobrodružná výprava a putování víceméně náhodně poskládané skupiny hrdinů za velkým cílem, a to ve fantasy kulisách. Neskutečně obehrané téma, tentokrát zasazené do doby Vikingů. Ale žádná tragédie se nekoná, oním velkým cílem je tentokrát netradičně hledání pořádně dobrého příběhu, neboť vikinský král je náročný kritik - a pokud mu skaldovi synové nepřinesou kvalitní příběh, budou padat hlavy. A tak se tři synové vydávají na cestu za Velkým vypravěčem, přičemž v lásce se navzájem rozhodně nemají, ba právě naopak. Nejstarší Skeggy je vychytralý sobec, kterému není žádná špatnost cizí, prostřední Sligand je trochu přitroublý idealista a nejmladšímu Knutovi to sice pálí, ale kvůli věku ho nikdo nebere vážně. K základní trojici brzy přibývají další postavy, zuřivý válečník Almarik nesnášející pohled na krev, hezká a zatraceně ješitná kapitánka Brynhilda (přesvědčená feministka) věčně soupeřící s muži, trochu šílený věštec Dankrad a další. Cesta rychle ubíhá, nebezpečí stíhá nebezpečí a čte se to moc pěkně (a to i díky kvalitnímu překladu). Kresba se vyžívá v jasných barvách, nálada není nijak temná (i když krveprolití je na pořadu dne docela často), svým vyzněním na první pohled evokuje spíše humoristicky pojatá díla, ale zdání klame. Ač je humor také přítomen, je ho tak akorát, v jádru se skutečně jedná o poctivou fantasy sérii. A tak jako nedostatek vnímám jen to, že zatím jsem si mohl přečíst jen dvě alba. Jsem zvědavý, jak se příběh bude dále ubírat (a pevně doufám, že zase nepůjde o záchranu světa). Není to nijak převratné dílo, ale v rámci žánru jde rozhodně o kvalitní počtení určené pro pobavení bez jakýchkoliv falešných vyšších ambicí. Poctivá práce.

Hodnocení: 3,5/5

Blokic


Axa

Scénář/Kresba: Donne Avenell / Enrique Romero

Axa je letitá záležitost, která ve formě stripů vycházela v novinách na přelomu 70. a 80. let minulého století, pochopitelně v černobílém provedení. V roce 1986 bylo vydávání trochu násilně (uprostřed příběhu bez jakéhokoliv dokončení) zastaveno. Souborného vydání se komiks dočkal až následně, přičemž vznikla i další nová pokračování, tentokrát již v barvě a také trochu jiném formátu. Děj se odehrává v postapokalyptickém světě, po pádu civilizace, kdy lidé přežívají v uzavřených skupinkách a všudypřítomné mutace si vyžádaly svou daň, a to jak na lidstvu a živočišné říši vůbec, tak i na rostlinstvu. Ústřední hrdinkou je překrásná blondýnka Axa, která na samém počátku příběhu žije v bezpečí města ukrytého pod ochrannou kopulí. Život ve městě ji však neuspokojuje, a tak z něho uniká do divokého venkovního prostředí, kde putuje z dobrodružství do dobrodružství. Čekají na ni nejrůznější prostředí, mutanti, divoká zvířata včetně dinosaurů, obří hmyz, mimozemšťané, piráti, roboti, lupiči a tak dále, dokonce pronikne i do vesmíru. Na cestách se ohání zásadně mečem (až na čestné výjimky), což je někdy tak trochu k smíchu, a její největší předností jsou... její přednosti, které neváhá odhalovat při sebemenší příležitosti. Takže si představte polonahou blondýnu oděnou v bederní roušce (dost často nemá ani tu) s mečem v ruce, a máte docela dobrou představu, jak komiks vypadá. Z hlediska zpracování se jedná o jednořádkové černobílé stripy, většinou o třech či dvou obrázcích, kvalita kresby je vynikající, jak z hlediska dynamiky, tak i výtvarného pojetí (a co teprve ty křivky!) - paradoxně se mi mnohem více zamlouvají starší černobílé příběhy než ty nové barevné, tam to nějak ztrácí kouzlo. Co se týče příběhu, pochopitelně se nejedná o žádný zázrak, jak už jsem naznačil výše, nejde o nic hlubokomyslného, jde o klasické dobrodružné příběhy v postapo kulisách s nádechem sci-fi. Axu vždy doprovází nějaký muž, zpočátku je často střídá, ale posléze se v tomhle ohledu docela usadí, pouze přibere ještě humanoidního robota, který je do ní bezhlavě zamilovaný (!). Takže počet průvodců se ustálí na čísle 2. V češtině si můžete přečíst první 2 knihy souborného vydání, doporučuji ovšem přečíst zbytek v angličtině, pozdější příběhy jsou propracovanější a také zajímavější (barevnou verzi však již doporučuji vynechat). Pihou na kráse českého překladu je docela dost gramatických chyb, chtělo by to trochu učesat, ale nejedná se o žádnou tragédii. Celkově je to prima oddechové čtení, kde se vyplatí nad komiksem moc nepřemýšlet.

Hodnocení: 2,5/5

Blokic


Jonah Hex vol.2

Scénář/Kresba:  Justin Gray, Jimmy Palmiotti / různí

Krvavý western z Divokého západu, z období 2. poloviny 19. století, v hlavní roli s osamělým hrdinou nosícím kolty proklatě nízko. Touhle větou by se dalo rovnou skončit, protože vlastně říká skoro vše důležité. Ale to by si Jonah Hex nezasloužil, jelikož zas o tak tuctové zboží se nejedná. Takže přejdu k podrobnostem. Jonah je nájemný lovec lidí a příležitostný alkoholik, přesto však neomylný a hlavně bleskurychlý střelec. Se zabíjením lidí rozhodně nemá žádný problém, takže sbírka mrtvol na jeho kontě v průběhu času utěšeně narůstá. Komiks má 70 dílů a mapuje v podstatě celý Hexův život od dětských let až po jeho smrt. Z Hexe se postupně stává opravdová smutně proslulá a krvavá legenda Západu. Přestože neustále riskuje život, zdá se, že i sama Smrt se mu raději vyhýbá. Kromě své pověsti budí Hex hrůzu i zjevem, dávno po skončení občanské války se zatvrzele potuluje po Státech v uniformě vojáka Konfederace a jeho tvář je strašlivě znetvořena dávným zraněním. Zatímco v prvních dílech celé série se zdá, že Hexe nebrzdí žádné morální zásady, postupně (často i retrospektivně) se ukazuje, že se přece jen jedná o muže, který má své pevné zásady, a nelze ho tak označit za negativního hrdinu. Spíš naopak, ke konci série už je to skoro klaďas se vším všudy. Zápletky jednotlivých dílů jsou nejrůznějšího druhu, většinou jde o klasický western, dojde ale i na mystiku či hororové prvky, najdou se i díly, kde má nezastupitelnou úlohu humor a nadsázka. Většina alb se dá číst zcela samostatně, pouze několik příběhů je roztáhnuto na víc dílů (zpravidla na 6 pokračování). Některé vedlejší postavy se průběžně vyskytují v rámci celé série, většinou si ale Hex plně vystačí sám. Kreslíři se na sérii bohužel střídali, takže záleží na konkrétním vkusu, jak se vám který zalíbí. Rozdíly jsou veliké, přiznám se, že pojetí některých autorů mi vyloženě nesedlo. Jednolitý rukopis by mne těšil víc. Celkově musím říct, že mne Hex bavil od začátku do konce, přestože se jedná o docela rozsáhlou sérii, nenudil jsem se, na čemž má nemalou zásluhu i výborný překlad. Je jen škoda, že v oficiálním vydání se u nás Hex nechytil, takže kromě 6 vydaných příběhů už se dalších knižně nedočkáme. Jinak ale doporučuji, ovšem s upozorněním - obsahuje hodně krvavých scén!

Hodnocení: 4/5

Blokic


Airborne 44

Scénář/Kresba:  Philippe Jarbinet / Philippe Jarbinet

Příběh z konce 2. světové války, respektive z období posledního marného německého vzepětí - tedy z prosince roku 1944, kdy se německé jednotky pokusily o protiofenzívu v Ardenách (Bitva o výběžek). V hlavní roli malá jednotka amerických vojáků operující v týlu nepřítele, jejímž členem je i Luther, mladík, který do armády vstoupil dobrovolně a vydal se přes oceán plný ideálů hájit demokracii. O své ideály i nadšení pochopitelně strašně rychle přišel. V okamžiku, kdy příběh začíná, je z něj zkušený veterán (tohle označení si zaslouží každý, kdo prošel Normandií), hrůzami války poznamenaný na těle i na duši. A zranění na duši jsou mnohem horší než ta na těle. Přesto však Luther neváhá nasadit život na obranu civilistů před německými vojáky, když k tomu má možnost. Autorovi se v dvoudílném komiksu podařilo umně skloubit historický komiks vypovídající o hrůzách páchaných nacisty s akčními scénami v rámci přestřelek, dojde i na trochu té romantiky. Postavy jsou věrohodné, mají lidský rozměr, nejde o žádné superhrdiny. Do děje vtáhne i parádní realistická kresba, děj probíhá v prosinci, takže všude leží sníh, výsledná atmosféra nemá chybu. Velká pozornost byla věnována historickým faktům, vojenským uniformám a vybavení - kreslíř si asi s odborným dohledem užil své. Já jako laik ale takové detaily posoudit nedovedu - nemám ale důvod autorovi nevěřit. Celkově se mi to moc líbilo, až na trochu velký happy-end. Výhradu jsem měl vlastně jen jedinou, strašně špatně se mi to četlo z první verze překladu (sekce Nová krev), a to až natolik, že jsem po pár stránkách raději přešel k cizojazyčné verzi a začal porovnávat - chyb bylo požehnaně, sem tam i docela velké nesmysly. Druhá verze překladu už byla po korektuře mnohem lepší, ideální to sice stále ještě není, ale s klidným svědomím mohu četbu doporučit.

Hodnocení: 4/5

Blokic


Elfové

Scénář/Kresba:  různí autoři / různí kreslíři

Popravdě řečeno jsem k fantasy sérii s názvem Elfové přistupoval víc než obezřetně. Již předem jsem se bál dalšího nekonečného vrstvení klišé, jak je v tomhle žánru všeobecným zvykem. Zatímco skalní fanoušci jásají, mně to nekonečné omílání stále stejných schémat pomalu ale jistě začíná lézt krkem. A jak vtipně nedávno napsal mistr Pavlovský, úplně celý fantasy žánr je jeden velký kýč. Ale poté, co jsem přečetl první 4 díly, musím konstatovat, že tahle věc nad průměr určitě vyčnívá. Samozřejmě tu jsou přítomné klasické rasy - lidé, skřeti, elfové atd., kteří se nemají zrovna moc v lásce a vzájemné třenice jsou hybatelem děje. V hlavní roli ovšem vystupují Elfové - autoři je rozdělili na několik druhů a každému z nich je (prozatím) věnován jeden díl. Začíná se Vodními (modrými) Elfy, pokračuje se přes Lesní (zelené) a Bílé elfy až k rase Půlelfů (k dalším dílům jsem se ještě nedostal). Zatímco na samém začátku se může zdát, že půjde opravdu jen o lehce akční příběh ve fantasy kulisách, postupně vyprávění vždy dostává větší hloubku, řeší se morální dilemata, postavy se vyvíjejí a rozhodně se nechovají černobíle. Na happy endy v pravém slova smyslu se tu nehraje, což je rozhodně plus. Každý díl má na starosti jiná autorská dvojice. Z mého úhlu pohledu kvalitou vynikají druhý a třetí díl, čtvrtý zatím vnímám jako nejslabší, tam se dostavilo mírné zklamání, ale uvidíme, co bude dál. Jednotlivá alba jsou zcela samostatná a lze je číst na přeskáčku, uvidíme, zda je autoři nějakým způsobem na konci propojí. Atmosféru fantasy světa doplňuje perfektní realistická kresba (lze takto vůbec označit kresbu fantasy světa?), nádherně detailní, jež úžasně pracuje s dynamikou scény a barevnou paletou. Po téhle stránce není co vytknout ani jednomu dílu, přestože každý z nich kreslil někdo jiný. Rozhodně se jedná o sérii, která si zaslouží pozornost a jsem zvědav, co bude dál.

Hodnocení: 4/5

Blokic


Fantomasův hněv

Scénář/Kresba:  Olivier Bocquet/ Julie Rocheleau

Fantomas je legenda. Nic víc, nic míň. Nebo vlastně ano, je to legendární zločinec (přičemž důraz je nutné klást na slovo zločinec), jenž se na literárním poli objevil již krátce po začátku 20. století a získal si mezi čtenáři značný věhlas, takže knižních pokračování je celá řada. Jenže se trochu obávám, že u nás doma, míněno v Česku a na Slovensku, je jeho pověst značně jiná než v domovské Francii, protože všichni jsme viděli Arabelu, víme, kdo je největší fanoušek českého hokejového nároďáku a hlavně jsme shlédli sérii komedií s Louisem de Fun?sem v roli hlavního Fantomasova protivníka. A tudíž se nám mezi slovy Fantomas a zločinec tak nějak setřelo rovnítko (pro mne to platí stoprocentně). Ovšem komiks Fantomasův hněv v tom každému čtenáři udělá jasno - na jedné straně stojí Fantomas, muž v masce, zločinec tělem i duší, neštítící se vůbec ničeho, pro něhož lidský život nic neznamená, a jeho protivníkem je komisař Juve, který přes veškerou snahu tak trochu tahá za kratší konec. V trojdílné sérii se souboj těchto dvou mužů postupně přiostřuje, až v závěru dojde na opravdová jatka. Vítěze vám pochopitelně neprozradím, ale stejně ho všichni tušíte (i když tak jednoduché to zase není). Problémem celého díla, alespoň z mého pohledu, je skutečnost, že není komu fandit - Fantomas je bezcharakterní padouch, Juve si svým vystupováním mé sympatie také nijak zvlášť nezískal, celkově to byla taková nemastná neslaná remíza. Mnohem zajímavější než děj je grafické zvárnění komiksu, které je plné experimentů po všech stránkách - z hlediska barev, rozložení obrázků i samotného pojetí kresby (uznávám, že se jedná o styl, který nemusí každému sednout). Velmi zajímavě se pracuje s bublinami za účelem rozdělení textu na víc úseků, vskutku mistrovská práce. Společně s lehkou nadsázkou obsaženou v ději, sympatickým nadhledem a jemným smyslem pro humor to ve svém důsledku vytváří nesmírně zajímavý celek, jemuž bohužel, jak jsem napsal výše, podle mého chybí ústřední postava táhnoucí děj. Nicméně v souhrnu se jedná o nesmírně zajímavé dílo, jež si jistě zaslouží pozornost, i když to asi nikdy žádný komerční trhák nebude (a asi ani s ohledem na své ztvárnění být nemůže). A navrch ještě dostanete parádní překlad.

Hodnocení: 4/5

Blokic


Biggles

Scénář/Kresba:  William Johns, Francis Bergese, Michel Oleffe / Francis Bergese, Eric Loutte a další

S hrdinným Bigglesem jsem ve svém dětství neměl tu čest, přestože jsem jinak hltal kdejaký dobrodružný román. Jméno jsem znal, ale knihu nečetl ani jednu, poprvé jsem Bigglese zažil až ve formě komiksu na stránkách ABC. Ale od té doby nic a až nyní jsem dostal příležitost seznámit se s původním komiksovým zpracováním. A jaké to bylo? Celkem fajn, ale tu správnou chvíli, abych si Bigglese zamiloval, už jsem asi definitivně promeškal. K mému částečnému překvapení se děj většiny příběhů neodehrává přímo v době 2. světové války, ale v letech těsně po ní, kdy Biggles se svými přáteli slouží v řadách jakési tajné složky policie a řeší nejrůznější zapeklité záležitosti. Pochopitelně vždy s úspěchem, ač to leckdy není nic jednoduchého. Děj příjemně odsýpá, zápletky jsou zajímavé, nezapomíná se na lehký osvěžující humor a v jednom případě došlo i na sci-fi motiv, což mne vážně překvapilo. Třešničkou na dortu jsou pochopitelně letadla a vzdušné souboje, obojího je tu dostatek. Nadšenci do letadýlek musí plesat radostí, já jako naprostý laik to tolik ocenit nemohu, ale vypadá to vážně hezky. S tím souvisí striktně realistická kresba s citem pro detail, nekoná se ani žádné experimentování s rozložením obrázků, ač by se to pro některé vzdušné scény určitě hodilo (já vím, už to má svoje roky). Celkově prostě příjemná dobrodružná četba, pro jistou část fanoušků jistě velmi přitažlivá. Pro mne dobré čtení, k němuž se třeba i jednou vrátím, ale nijak cíleně ho již vyhledávat nebudu.

Hodnocení: 3,5/5

Blokic


Ekhö

Scénář/Kresba:  Christophe Arleston/ Alessandro Barbucci

Ekhö je fantasy příběh, který začíná smrtí dvou hlavních postav při leteckém neštěstí, konkrétně sexy blondýny Fourmilly (jejíž jméno nedá Gmorkovi spát :)) a jejího souseda v letadle, Jurije Podrova, jenž měl tu smůlu (štěstí), že ho naše sympatická hrdinka čapla v osudné chvíli za ruku. Zatímco všichni ostatní cestující skutečně zemřeli, naše dvojice je přenesena do paralelního světa Ekhö, kde má Fourmilla po své zesnulé tetě převzít živnost. Ekhö je stejný svět jako ten náš, jen v něm není místo pro techniku, ovšem všechny naše vymoženosti zde mají svou alternativu - například leteckou dopravu zajišťují draci a podobně. Dalším podstatným rozdílem je fakt, že kromě lidí zde žije ještě rasa Preshaunů. Na první pohled vypadají neškodně, připomínají veverky a s klidem anglických džentlmenů popíjejí svůj čaj, ovšem brzy je jasné, že právě oni svírají mocenské otěže Ekhö a i s tou jejich podobou to je trochu složitější. Fourmilla a Jurij zpočátku tápou, kde se to vlastně ocitli a co se s nimi stalo, ovšem rychle se začlení a smíří se s myšlenkou, že do našeho světa se již nikdy nevrátí. Paralela s naším světem dává tvůrcům šanci ke spoustě vtipných scének, celé vyprávění se nese v příjemně dobrodružno-humorném tónu a četba hezky odsýpá. K tomu výrazně přispívá kresba, která je plná zábavných detailů a hýří barvami. Hlavní hrdinka je navíc stvořená ze samých zajímavých křivek a nedělá jí problém se s nimi pochlubit. Moc příjemná četba, ovšem ryze odpočinkového rázu, po čase se spolehlivě vykouří z hlavy. Nicméně dějové linky jsou natolik otevřené, že lze po čtyřech dílech, které jsem přečetl, jen těžko odhadovat, kam až se příběh může vyvinout. Ekhö se dokonce u nás nyní objevilo oficiálně a soudě dle prvních reakcí docela zaujalo - byť si myslím, že zejména proto, že čeští čtenáři nemají příliš představu, jak vypadá současný francouzský komiks. Nicméně tohle je pro mne klasický střední proud, který nenadchne ani neurazí a pro chvíle oddychu ho lze jednoznačně doporučit.

Hodnocení: 3,5/5

Rychlá odpověď

Upozornění: do tohoto tématu bylo naposledy přispěno před 90 dny.
Zvažte prosím založení nového tématu.

Jméno:
E-mail:
Ověření:
Please leave this box empty:
Zadejte znaky zobrazené na obrázku
Poslechnout obrázek / Požádat o jiný obrázek

Zadejte znaky zobrazené na obrázku:


Zkratky: stiskněte shift+alt+s pro odeslání nebo shift+alt+p pro prohlédnutí


+-Komiksový kalendář

Powered by EzPortal