Ultimátní dvojka

Založil matrosh, 18 Květen, 2012, 10:08:04

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

matrosh

18 Květen, 2012, 10:08:04 Naposled upraveno: 19 Květen, 2012, 12:04:35 od matrosh
   Dva měsíce nám utekly jako voda a už tu máme druhý díl. Než se do něj pustíme, můžeme si udělat malou rekapitulaci předchozího děje a porovnat ultimátní sérii s tou původní. Vzhledem k tomu, že ti, kteří budou tento článek číst, už mají nepochybně všechny související svazky doma na polici, nemůže to uškodit a pokud ne, jejich škoda.
    Takže pojďme na Spider-mana. Tedy Petra Parkera. Pokud jde o něj konkrétně, moc se od svého originálu neliší. Je to pořád společenský lůzr, který má nevšední talent na přírodní vědy a bydlí v malém pokojíku v domě své tety May a strýčka Bena v Queens. I když je to značně modernější doba a teta se strýcem nejsou generace 50.let, ale opravdoví hippies, u Petra se časový posun projevuje především tím, že má ve své laboratoři ve sklepě mezi těmi hromadami knih i kvalitní počítač, který mu pomáhá v jeho amatérském bádání a v snaze dokončit výzkum svého otce, který kvůli jeho tragické smrti zůstal nedokončený. Pokud jde o školu, Petr je na tom hůř než kdykoliv předtím, protože místní hvězda Flash Thompson je opravdu pitomec první kategorie a nenechá si ujít žádnou příležitost, aby Petra ponížil, kde to jen jde. A ani Harry Osborn, Petrův jediný kamarád se do toho moc nechce míchat, aby si nepokazil pověst. Co je ale velkým překvapením, je to, že po Flashově boku nenajdeme královnu večírků a výstřelků Mary Jane, která v původní verzi brala Petra z počátku jako malého brášku, s kterým se kamarádila hlavně proto, že se spolu přátelili jejich tetičky. Tady je to velice hodná a učenlivá holka, která o Petra očividně stojí už od začátku a právě ona je tady hlasem rozumu v boji s testosteronem. Popravdě ani ono osudné kousnutí pavoukem mu zpočátku na popularitě moc nepřidá. Žádna mírná nevolnost, ani šestimetrový úskok z cesty brzdícího automobilu a náhodné ohnutí ocelové tyče se nekoná. Ne. Petr si to tentokrát vyžere a nevolnosti jsou to poslední, co ho trápí. Není to totiž nic v porovnání s omdléváním a bolestmi, způsobenými postupnou proměnou jeho genů. To mu vyslouží jen další výsměch spolužáků. Nemluvě o tom, že tentokrát má k tomu co říct i majitel onoho pavouka. Nebyl to totiž žádný náhodný pavouk, který se v nevhodnou chvíli spustil na vlákně přímo do epicentra vědeckého pokusu. Tento pavouk byl geneticky upravený a patřil Normanu Osbornovi (budoucímu Green Goglinovi) a ačkoliv to, že Petra kousl, byla jenom náhoda, Norman moc dobře věděl, na čem ten pavouk frčel a co se s tím chlapcem děje. Nejdřív sice zpanikařil a chtěl nechat Petra odstřelit, ale jeho reakce a obranyschopnost ho natolik ohromily, že se rozhodl ho zatím jenom sledovat. Konečně totiž měl ten pokusný lidský subjekt, po kterém tak toužil.
    V druhém dílu se už Petrův podivný stav postupně stabilizuje a on začíná objevovat svoje nové schopnosti. A taky získává novou sebedůvěru. Co je ale nejdůležitější, konečně dostává větší prostor také kreslíř Mark Bagley a může předvést, co v něm je. Po prvním, spíše ukecaném dílu, dojde konečně na první rvačku (s Flashem a kresba je hezky dynamická), první hozené auto a první typické Spideyho hlášky (Bendis si to taky hezky užívá). Jinými slovy, série se postupně hezky rozjíždí.
    Pokud jde o Fantastickou čtyřku, tam Bendis začal hodně od podlahy. Vzhledem k tomu, že v původní verzi začíná Fantastická čtyřka tím, že skupina vědců letí do vesmíru provést test experimentálního raketoplánu a jsou vystavení záření neznámého původu, která je promění na ony fantastické bytosti, měl tady daleko větší prostor, než je tomu u Spider-mana. Na začátku jsme do děje první knihy Zrod (kterou byste určitě měli mít, minimálně kvůli fantastické kresbě Adama Kuberta) vtažení skrze postavu Reeda Richardse, kterého provázíme prakticky od jeho trpkého dětství, kdy tento malý nepochopený génius prováděl experimenty ve své pokoji a dostával na budku ve škole, pokud nebyl kolem jeho jediný přítel Ben Grimm. Nakonec ho jeho experimentování dostane až do Baxterovy budovy v New Yorku (budoucí sídlo F4), která funguje pod vedením doktora Storma jako vládou financovaná škola pro extrémně talentovanou mládež. Tady se mladý Reed seznámí jak se Sue a Johnnym Stormovými, dětmi doktora Storma, tak i s podobně nadaným Victorem Van Dammem, nebo doktorem Molekevicem. K nehodě tentokrát nedojde ve vesmíru, ale při prvním pokusném spuštění Reedova celoživotního projektu: teleportační brány do jiné časoprostorové dimenze, takzvané N-zóny. Kromě Reeda, Sue, Johnnyho a Victora, který s Reedem spolupracoval, se experimentů účastní i Reedův přítel Ben Grimm, který ho přišel navštívit. Nehodu způsobí Victorova úprava výpočtů, o které Reed nevěděl. Nejenom, že tato nehoda každého zasaženého přemístí na jiné místo na planetě, ale u všech vyvolá neobvyklou tělesnou proměnu. Doktorovi Stormovi se podaří najít všechny, kromě Victora a Sue, která se nachází v podivném novém domově  bývalého doktora Molekevice, nyní známého spíš jako Moleman. Samozřejmě, že mu přeplo a naše čtveřice musí použít všech svých nově objevených sil, aby ho srovnala. V momentě, kdy po Bendisovi a Kubertovi, přebrali štafetu Ellis a Immonen, naše čtveřice ještě pořád neví, kde se nachází Victor Van Damme, kterého potřebují nutně najít, aby byli schopni zopakovat pokus a vrátit se do své původní podoby. Victor, kterého pokus přemístil do Kodaně, už si ale vytváří armádu věrných posluhovačů a  chystá svůj první útok. Je to právě postava Victora, která prošla nejzásadnějšími změnami. Nejenom, že mu změnili jméno s Von Dooma na Van Damma, ale už to ani není člověk v brnění, nýbrž monstrum z organického kovu, které má místo nohou kopyta. Ellis šel dokonce tak daleko, že do Doomova rodokmenu začlenil Vlada Draculu. Jestli budou mít tyto změny nějaký dopad na postavu, nebo jsou jenom dalším Ellisovým výstřelkem, se teprve ukáže. Pokud bych ale měl hodnotit děj jako takový, Ellis grandiózně udává tempo příběhu výborným dávkováním akce, vtipů a monumentálních scén.
    Takže si to shrňme. Druhý díl je rozhodně lepší než první už jenom proto, že Spider-man se začal víc hýbat a Fantastická čtyřka je v plném nasazení. Pokud bych měl porovnávat, F4 zatím u mě vítězí na plné čáře. Immonenova kresba mi přijde méně tradiční a daleko zajímavější než ta od Bagleyho, Ellis má výraznější autorský vklad a celkově je jejich příběh daleko víc epický a monumentální. Na druhou stranu Spidey se teprve rozjíždí a myslím, že se máme na co těšit v obou příbězích. Vřele doporučuji.                                                                   

Ultimate Spider-man: Growing Pains
Ultimate Spider-man: Wannabe
Ultimate Fantastic Four: Doom part 3&4
Crew 2/2012

Moje překlady US: Days Missing, Further Adventures of Indiana Jones, The Courtyard, Neonomicon, Supergod, Do Androids Dream About Electric Sheep?: Dust to Dust, Morning Glories, Captain Swing..., Invisibles, Jack of Fables, Ocean, FreakAngels 
Moje překlady EU: Leviathan, Dylan Dog, Nikolai Dante

Rychlá odpověď

Upozornění: do tohoto tématu bylo naposledy přispěno před 90 dny.
Zvažte prosím založení nového tématu.

Jméno:
E-mail:
Ověření:
Please leave this box empty:
Zadejte znaky zobrazené na obrázku
Poslechnout obrázek / Požádat o jiný obrázek

Zadejte znaky zobrazené na obrázku:


Zkratky: stiskněte shift+alt+s pro odeslání nebo shift+alt+p pro prohlédnutí


+-Komiksový kalendář

Powered by EzPortal